Vlastní SMRT ,,Že by dítě?’’Sbohem!

18. listopadu 2006 v 13:24 | Lafee.Lafee
Je mi 17let chodím s Jo z Killerpilze.Hrozně ho miluju a jeho lásku cítím také.On sám mi řekl před 3mi lety že mě miluje a nepřestane….
Dneska se koná párty v domě jeho kámoše,já a Jo jsme se na tu párty těšily celý týden.Jsem upravená,nalíčená a ustrojená,mamka se mě zeptala kam jdu a kdy se vrátím..
,,Jdu s Jo na párty o které jsem ti říkala,a vrátím se kolem 1h ráno.''
,,No dobře to by ještě šlo.''odpověděla.
Tatku jsem neměla,zemřel při dopravní srážce na dálnici s kamionem a motorkou,plus s dalšími asi 3mi osobními auty.
O hodinu později přišel Jo.Vyšly jsme z baráku a jely jsme na tu bezva párty do Leipzigu…Skvěle jsme se tam bavily a užívaly jsme si co to jen šlo…
Bylo asi půl 12h večer a ta párty je v domě z jedních Joa kámošů,a tak jsme se bavily že mě Jo odvedl do pokoje a tam..tam jsme se chvíli mazlili,nakonec došlo k tomu bylo to nádherné…
Úplne jsem zapomněla na čas..byla jsem v sedmém nebi…
Kolem 3h ráno jsme to zabalily a jeli jsme domů zpátky do Magdeburgu.Na silnici nejelo žádné auto,totálně vyklizená silnice,Jo měl v sobě trochu víc alkoholu,a tak jsem doufala že se nám nic nestane,nebo že bychom potkaly benga nebo fízly.Silnice tichá a rovná…malá zatáčka,stále nic..kopec a zatáčka…,najednou se naproti nám vyřítí kamion se silnýma světlama a Joa to zasáhne do očí a neudrží rovnováhu a sjedeme ze silnice.Narazily jsme do stromu,převracíme se.Jsme otočeni kapotou na zemi.Jo se ani nepohnul jen vidím jak kamion prudce zastavil a nějakej člověk s baterkou běží k nám a volá záchranku…
Jsem v bílé posteli a bílém županu,rozhlížím se kolem sebe…vidím mamku jak na mě kouká se slzenýma očima,a na druhé straně je doktor který drží nějaký papír.Matka se mě zeptá jestli se cítím lépe..
,,Ano,už je to mnohem lepší,co ..co se stalo?A kde je Jo?''
¨Doktor se podívá na ten papír a řekne mi že tu byli jeho rodiče,,potřebuji jim dát tento list"…Matka se zvedne vezme list a jde za nima do čekárny…
,,Slečno potřeboval bych vám něco říct..mám pro vás dvě zprávy ovšem jedna je špatná a ta druhá dobrá,nejdřív vám řeknu tu dobrou.Je mi potěšením vám říct že jste těhotná,další potomek na svět,no není to nádhera?"
Udiveně koukám a přemýšlím zda je pravda co mi právě řekl,a co nato řekne Jo…
,,No a ta špatná?"
,,Ta špatná je až moc příliš zlá!musím vám sdělit,že dítě nemá otce,Jo..Jo Halbig zemřel při autonehodě,je mi to moc líto,zavolám vaší matku."
Nemůžu tomu uvěřit,rozbrečím se mámě na rameno…ona ovšem ví a snaží se mě uklidnit…
,,Mami?ten papír co ten doktor držel to,to byl Joa úmrtný list?"zeptám se
,,Ano zlato byl…"
Jo byl moje životní láska,jednou mi řekl že mě miluje a taky mi řekl že až budeme mít dítě že si mě vezme a budeme spolu všichni 3,a tedkon jsem sama..jediná naše společná věc je naše dítě.O tři dny později si mě matka vzala domů.
,,Zítra se koná pohřeb,zvládneš to?"
,,No pokusím se,a…a co Fabi,jak je mu?"
,,Dost těžce to nese,Jo byl pro něj všechno,celý ty dny nevychází z Joa pokoje,je to kluk,ale ztratil bráchu to se chápe…má i slzy v očích a vůbec nejí..chudák malej."
,,A ted už běž spát,zítra si s Fabim můžeš promluvit jistě tam bude."
POHŘEB!se konal a nálada pod psa.Všichni byly celou dobu ticho jenom brek,a slzy…
Když jsme se vrátily domu,tak mamka musela odběhnout do práce.
Já jsem stále v šoku…premýšlela jsem co budu dělat…asi se pudu přichystat do koupelny a potom jdu za klukama s KP aby jsme si popovídaly…Jo byl skvělej a určitě by stál oto abych si i nadále rozuměla s jeho ..s jeho bývalou kapelou.
Stále myslím jen na Joa a na ty naše krásné romantické chvíle,ty 3roky plné lásky…
Jdu do pokoje a prohlížím si společné fotky semnou i s kapelou a mnou…byly jsme takzvaně ,,superpětka"…neměly jsme žádné tajemství…byli jsme jako rodina…
V tu chvíli mě napadl nápad jak tomuhle všemu za braním!Tomu všemu….tý touze spatřit Joa..být spolu..atd…vytáhla jsem ze skříně nůž…a ano podřezala jsem si žíly jen co jsem stačila udělat bylo napsat dopis krátkou větou.
SBOHEM Maminko,mám tě moc ráda…
Život bez Jo by byl těžký!
Dítě se nedalo zachránit matka přišla unavená z práce až po 5hodině a to ja už jsem byla dávno mrtvá a dítě semnou!
Autorka:Lafee.Lafee
moje první povídka bez pokračování..:-)plsky písněte mi do komentářů jestli je dobrá,thnx..:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luci Luci | 19. listopadu 2006 v 18:05 | Reagovat

Dál teda jako nove FF

2 kristin kristin | 21. listopadu 2006 v 16:01 | Reagovat

Tak to je cool povídka,trošku smutná,ale dobrá..povedla se ti..písni ještě jednu!

3 Ewellyn.Mathers Ewellyn.Mathers | E-mail | 22. listopadu 2006 v 15:59 | Reagovat

Jo Marti máš to dobrý..Až dopíšu tu moji k ji sem mužeš taky dat..:-*

4 Lafee.Lafee Lafee.Lafee | E-mail | Web | 23. listopadu 2006 v 16:10 | Reagovat

Jasně k já jí sem určitě dááám:-)

5 Katarina Katarina | Web | 15. prosince 2006 v 20:39 | Reagovat

supeeer!!!Moc se ti povedla!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.